Spousta lidí v dnešní době vyhledává většinu informací prostřednictvím webového vyhledávače. Ať už se jedná o informace k tvorbě referátu do školy, informace pro pracovní prezentaci, či zajímavosti, internet není vždy přesný, a informace zde nemusí být vždy pravdivé. Jak se v tom vyznat, a kde hledat?

Wikipedie

Na články z Wikipedie spoléhá většina lidí. Přitom je však tato stránka, spolu s jejím obsahem tvořena běžnými, neověřenými uživateli, tudíž může jít o osoby bez jakéhokoliv vzdělání, a mající nepravdivé informace. Přidávat a opravovat informace na Wikipedie tak může každý, třeba i vy, a je pak velmi náročné prokázat, které jsou pravdivé, a které nikoliv. Právě na tom se lidé často seknou, když jako zdroj používají právě tuto webovou stránku, která se nemůže zaručit nějakým ověřením. Učitelé ve školách ji už příliš jako zdroj netolerují, a mnoho lidí selže, když použijí špatné informace, které zde našli.

Amatérské webové stránky

Vlastní webové stránky si dnes může založit každý, a co na ně vkládá, je jen a jen jeho věc. Mohou být tedy využívány i jako zdroj pro šíření dezinformací, či jejich obsah sepisuje osoba neznalá, a namísto vědecky podložených studií zde používá pouze své názory a poznatky, které mohou být mnohdy nepravdivé. Používat tedy tyto informace není vždy zrovna moudré, ani bezpečné.

Zprávy

Dále pak lidé hodně čtou zprávy umístěné na internetu. Zde je však potřeba přihlédnout k tomu, že ačkoliv může mít autor (novinář) k ruce i pravdivé informace, často je použije nesprávným způsobem, tu něco vypustí, tu něco přidá, a lidé si pak tvoří obrázek nesprávným způsobem. Věřit tedy zprávám z internetu není vždy zrovna bezpečné, a často vedou k mylným domněnkám. Příkladem může být nepravdivé obvinění na osobu, která ve skutečnosti z ničeho vinná není, a mezi podezřelé si ji zadali osoby, které skutečně v její vinu věří, a dávají tak rozhovory novinářům, ačkoliv nemají ověření informace.